Vodík v současné době představuje zajímavý prvek zkoumání a bádání a často je označován jako palivo budoucnosti. Vodík je možné vyrábět mnoha způsoby z širokého spektra vstupních zdrojů. V současné době je však zájem směřován do oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů. Mezi nejznámější a nejperspektivnější technologie výroby vodíku patří parní reforming zemního plynu, kdy teplo pro reformní reakci i následnou konverzi oxidu uhelnatého je dodáváno z přímého spalování části zemního plynu. Nevýhodou této formy výroby je produkce vysokého množství oxidu uhličitého. Další metodou výroby vodíku je elektrolýza vody. Jedná se o proces, při kterém stejnosměrný proud prochází vodou a tím dochází k štěpení chemické vazby mezi vodíkem a kyslíkem. Tímto procesem je ale z energetických důvodů vyrobeno jen zlomkové množství z celkové světové produkce vodíku a kyslíku, a tam kde je potřebný pouze vysoce čistý vodík v omezeném množství.
Mezi trendy ve výrobě vodíku, jak již bylo naznačeno, patří parní reforming zemního plynu, dále elektrolýza vody, vysokoteplotní elektrolýza, termochemické cykly štěpení vody a S-I cyklus. Poslední zmiňovaný trend ve výrobě vodíku je dosud nejvhodnějším způsobem pro levné a účinné výroby vodíku a to pomocí jaderné energie. Nevýhodou tohoto cyklu je požadavek vysokých vstupních teplot a agresivita kyseliny sírové a jodovodíkové, což vede k vysokým nárokům na chemickou odolnost použitých materiálů. V budoucnu bude jednou z možností využití dnes vyvíjených jaderných reaktorů čtvrté generace. Vysoká teplota chladiva na výstupu reaktorů je postačují pro vysokoteplotní elektrolýzu i některé perspektivní chemické cykly.
Dnešní dostupné elektrolyzéry na výrobu vodíku nemají dlouhou životnost a PEM (proton exchange membrane) membrány a platinové elektrolyzéry jsou poměrně drahou záležitostí. Tyto popsané skutečnosti jsou odstraněny pomocí generátorů, kde elektrolyticko-difuzními procesy dochází na povrchu katalyzátoru k rozkladu vody na vodík a kyslík a tak je tedy možné sestavit soustavu zařízení a podpůrného systému, které umožní těmto generátorům použití v průmyslové instalaci k vysokokapacitní výrobě produkčních plynů vodíku a koprodukčního kyslíku. Tímto technickým řešením je tedy vytvořeno takové uspořádání strojního zařízení, při kterém je výroba vodíku a kyslíku nenákladnou záležitostí a při poměrně vysokých výstupních hodnot množství a kvality produktu je zapotřebí nepatrných vstupních energetických médií v podobě vody a elektrické energie, tak že může být vodík a kyslík vyráběn běžně bez větších problémů kdekoliv na světě, v libovolném množství a třeba i v mobilních zařízení, které je možné instalovat tam, kde je právě vodík potřeba. Podstata technického řešení je vyřešena optimálním uspořádáním úzce specializovaného průmyslového strojního zařízení.
Proces výroby je rozdělen do čtyř základních provozních souborů. Výrobní provoz, v němž jsou umístěny výrobní generátory vodíku a kyslíku se systémem sběrných potrubí produkčních a koprodukčních plynů a systémem přívodních procesních médií. Provoz dočištění a úpravy produkčních a koprodukčních plynů v separačních kolonách. Pomocné provozy kde dochází k přípravě vstupních energetických zdrojů pro vlastní výrobu, úpravy procesní vody, přípravy elektrické energie a výroby instrumentačního média a zaváděcích inertizačních plynů. Provoz skladového a expedičního hospodářství, které slouží pro přípravu produkčních a koprodukčních plynů k další manipulaci, kompresi plynů, uskladnění a distribuci vyrobených plynů. Celé uvedené soustrojí je řízeno systémem ovládacích prvků s maximální přesností na spouštěcí mechanismy s požadovanými vysokými nároky na bezpečnost a spolehlivost provozu.